Švédská gothic metalová kapela Deathstars se po pěti letech ve studiu opět vynořila na světlo světa a uspořádala turné Claws Through Europe Tour 2014 na oslavu svého nového přírůstku do sbírky vydaných alb. Na cestě po Evropě neopominula ani Českou republiku. Pražská MeetFactory se stala dějištěm jedné z jejich zastávek. A aby bylo všem jasné, že kluci z Deathstars chtějí svůj návrat na pódia oslavit se vším všudy, přichystali si pro tuzemské fanoušky hned dvě předkapely. Domácí Liveevil a své krajany The Dead and Living.
Jako první se do strun opřela česká gothic metalová kapela Liveevil a její členové ukázali, že rozhodně nejsou žádní amatéři. Na svém kontě má tato partička z Ostravska už tři alba a jejich příjemné kytary korunované výborným hymnickým vokálem zpěváka Petra Staňka rozhodně nenudily. Svou hudbou, která je stylově podobná Deathstars, Liveevil ukázali, že jsou hodni postu předskokanů švédských metalistů. Jejich jméno by určitě nemělo ujít žádnému z příznivců tuzemských metalových skupin. Velkým mínus však bylo, že kapela naživo působila poněkud stydlivě. Výraznější projev by rozhodně nebyl na škodu.
O pár minut později vyběhli na pódium členové kapely The Dead and Living. Čtyřčlenná formace ze švédského Karlstadu na hudební scéně taktéž není žádným velkým nováčkem. Byla založena v roce 2007 a vydala dvě řadové desky a několik singlů. Jejich hudba je směsice rocku, punku, folku a gothiky, což naživo v jejich skladbách sem tam způsobuje větší či menší chaos. Příjemné melodické gothic linky jsou střídány dráždivými punkovými částmi a pro rock netypickým rytmem folku, takže se posluchač občas nemá čeho chytit. Rychlé punkové úseky písní navíc muzikantům působily problémy a zpěvák, ačkoliv má jinak výborný hlas, své party nezvládal.
Kapele se však rozhodně nedala upřít až nakažlivě velká dávka energie a chuti pořádně se předvést. The Dead and Living stojí převážně na výrazném projevu frontmana Coronera. Charismatickému zpěvákovi, který se nebál komunikovat s publikem, se tak po chvíli podařilo rozehřát nejedno chladné gotické srdce. I studiové počiny mají v sobě jistou dávku ponurosti, naživo však jejich hudba zněla mnohem syrověji a na posluchače se valila vlna temnoty. Škoda jen, že si kapela za léta své existence doposud nenašla nějaký nápaditější styl oblékání. Kluci z The Dead and Living tak připomínali skromnější verzi My Chemical Romance.
Krátce po desáté hodině na pódium vpluly hlavní hvězdy večera, zpěvák Whiplasher Bernadotte, kytarista a klávesista Nightmare Industries, basový kytarista Skinny Disco a bubeník Vice. Deathstars se na turné vydali v okleštěném složení bez kytaristy Cata Casina, který kapelu opustil, protože se dle svých slov v životě hodlá ubírat jiným směrem. Čtveřice muzikantů vystoupila ve svých typických vojenských uniformách, aby pořádně po vojensku představila svůj nový počin The Perfect Cult. Deska vyšla v červnu letošního roku a muzikanti v ní vsadili na staré osvědčené melodické linky, které zjemnili ještě větší dávkou elektroniky. Také hluboký hlas zpěváka Whiplashera Bernadottea působí o něco sametověji než na předchozích třech deskách.
Deathstars hezky zčerstva navázali na temnou atmosféru, kterou pro ně připravili Liveevil a The Dead and Living. Kdo by hádal, že po předchozích dvou kapelách budou fanoušci už unaveni, spletl by se. Deathstars začali pěkně od podlahy energickou kombinací starých i nových hitů a publikum to kvitovalo s nadšením. Na začátek zvolili novinku Metal, kterou doprovodili skvěle odehranou hitovkou Synthetic Generation. Následovala opět kombinace nového a starého napříč všemi alby. Nechyběla Death Dies Hard, výbušná Explode, Tongues, apokalyptická All the Devil’s Toys, Night Electric Night nebo The Perfect Cult. Jako přídavek zazněly songy Play God, Cyanide a Blitzkrieg. Starší pecky diváci odměňovali nadšeným jásotem, ale ani novinky v boji o potlesk nezaostávaly.
<
Kapela, která během své téměř patnáctileté existence provázela na turné hvězdy jako Korn nebo Rammstein, potvrdila, že to s nástroji rozhodně umí a jejich hudba dokáže zaujmout, i když jejich nové album není ani zdaleka tak výrazné jako předchozí tvorba. Všechny skladby byly řemeslně dokonale provedené a Deathstars si tak mohli s klidem odškrtnout další povedený koncert. Po zvukové stránce kapele totiž skutečně není co vytknout. Zvuk byl čistý, bez šumu, který skupiny zvláště v malých sálech často doprovází. Whiplasher Bernadotte zpívá naživo bezchybně, ať už se jedná o jakoukoliv písničku. Kapela komunikovala s publikem a snažila se je vtáhnout do své gotické show plné temných melodií s kouřovými efekty na pozadí.
Jediná věc, která by se dala vnímat jako slabina, byl fakt, že všechny songy zněly naživo do detailu přesně tak, jak je člověk zná z alb. Chyběl jakýsi prvek jedinečnosti a neopakovatelnosti. Fanoušek mohl mít na odchodu tak trochu pocit, že viděl dost stereotypní vystoupení, a kapela ze sebe rozhodně nevydala všechno. Otázkou je, zdali má identický zvuk písniček na svědomí puntičkářská přesnost nebo nedostatek tvůrčí fantazie. Možná by pro zpestření neškodilo do setlistu zařadit nějakou „vylepšenou“ koncertní verzi starých známých hitů.
