Jejich předskokani Zabelov Group, dvojice běloruského akordeonisty Jana Zabelova a českého bubeníka Jana Šikla, vytvořili ideální začátek celého večera. Výpravné minimalistické příběhy tohoto dua, kterému by to slušelo i na komornějším pódiu, skvěle připravily na hlavní hvězdy večera.

Všichni si kladli otázku, jakou v jejich slibované propracované vizuální části zahraje roli dvacet jedna bílých kruhů rozesetých téměř po celé scéně. Při prvních tónech houslistky Poppy Ackroyd a basáka Joeho Achesona však bylo jasné, že výjevy promítané dalším a neméně důležitým členem jejich uskupení, umělcem vystupujícím pod pseudonymem Lumen, právě na připravené bílé útvary skvěle doplní jejich vystoupení a podtrhnou psychedelickou část jejich hudby. Po mírně přebasované úvodní písni, ve které se velký důraz kladl právě na linku bubeníků Tima Lane a Jamieho Grahama, už to však byli staří dobří Hidden Orchestra v celé parádě.

Jejich skvěle na sebe navazující line-up písní rozproudil některé návštěvníky zpola plného velkého sálu až ke zběsilému tanci. Jiní si jen tiše užívali a zachytávali každý pohyb a pohled hrajících. Již zmiňovaná houslistka, která měla pod svým palcem i klávesy, se chvílemi plížila kolem svých nástrojů jako kočka. Tim Lane, který tu a tam vytáhl zpod svých bicích trombón, aby přidal více jazzových prvků, a Achesonův všudypřítomný skotský rukopis nenechali nikoho z přítomných chladným.

Při zavřených očích se představa večerní procházky po skotských hřebenech zdála ještě více uvěřitelná. Ach ta melancholie. Mít zavřené oči by však byla škoda, vše do sebe zapadalo jako ozubená kolečka nějakého stroje. Skladby více ovlivněné drum and bassem, při kterých se obrovský prostor nechával právě dvojici bubeníků, byly přímo famózní a svoje místo měly i pasáže jakoby převzaté z lidové tvorby, plné emocí, energie a specifické atmosféry. To vše zabaleno do elektrojazzového kabátu.

Při zdánlivě konečné písni lídr skupiny Joe poděkoval všem přítomným, spoluhráčům i zvukaři a skupina spustila smršť posledních písní, ve kterých se prolínaly snad všechny vlivy, jež skupinu při jejich tvorbě inspirují. S dvojitým přídavkem se rozloučili a za příslibu setkání na baru odešli. Mohutný potlesk, který dozníval ještě velmi dlouho, byl zasloužený. Po koncertu byla možnost nechat si podepsat plakát, koupit LP nebo CD a nebo jen promluvit přímo s interprety vedle východu z velkého sálu.