Jaga Jazzist není už na hudební scéně žádným nováčkem. Zapsala se jako inovativní moderní jazzová skupina, kde multiinstrumentalita jednotlivých členů a zvuková mnohotvárnost náročných kompozic inspirovala již řadu jiných hudebních těles. V dnešní době tak patří k průkopníkům elektro-jazzové scény.

Osmičlenná kapela včetně tří tažných sourozenců Horntvethů, kteří tvoří základ Jagy Jazzist, se naposledy v Praze ukázala před dvěma lety, kdy zde ve velkém sále Lucerny vystoupila po boku Filharmoniků města Prahy v rámci tehdejšího projektu Live With Britten Sinfonia. Ve středu se ovšem kapela vrátila ke své základní sestavě, aby mohla představit svůj nový výrazně elektronický a zvukově inovátorský počin nazvaný prostě – Starfire.

Tím započala své večerní vystoupení, a hned zkraje se tak mohli posluchači naplno zaposlouchat do nové skladby Shinkansen. Výrazně zapojení elektroniky oproti dechům, syrovější zvuk – tak by se dal v krátkosti shrnout nový kurz Jagy Jazzist. Oproti kompozičně vrcholovému albu One-Armed Bandit, na němž se kapela před pěti lety doslova vyřádila, a které tvoří dodnes výrazný základ koncertního setlistu, se jedná o posun k větším zvukovým experimentům. Zastoupení čtyř klávesových pultíků je výmluvně vypovídající a při shlédnutí všech elektronických krabiček a nástrojů, jež byly připravené na pódiu, lze jen politovat zvukaře, neboť zvučení takto náročného hudebního projektu není rozhodně nic lehkého.

Prohlédněte si také fotogalerii z koncertu Jaga Jazzist

O to větší radost jistě přineslo posluchačům právě kvalitní nazvučení, které umožnilo proposlechnout i jemné zvukové kudrlinky, jimiž Jaga Jazzist ráda své skladby zdobí. Kromě tak nových počinů jako již zmíněné Shinkansen došlo během večera i na čerstvé písně Big City Music, Oban či titulní Starfire.

Kapela s velkým přehledem přehrávala jednu pecku za druhou a nechávala publikum v rozjařeném nadšení v očekávání, co přijde jako další hitovka. Setlist byl doplněn i o dnes již prověřené písně z desky One-armed Bandit a nemohlo tak nedojít například i na populární Bananfluer Overalt , One-Armed Bandit či Music! Dance! Drama!

Komunikace s publikem se ujal rozložitý a vousatý bubeník Martin Horntveth, jeho vzhledově nenápadnější bratr Lars pro změnu udivoval převážně svojí multiinstrumentalitou. Kdo pozorně sledoval, mohl ho pozorovat, jak střídá postupně saxofony, flétnu, kytaru, klávesy, klarinet a samozřejmě pultík, přes který ovládal lecjaké různé zvuky. Jediná žena v kapele, Line Horntveth, pro změnu vládla největším nástrojem mezi všemi hudebníky – tubou, do toho ovšem také zpívala, hrála na flétnu či různé perkusivní nástroje.

Čtěte také: Nové album kapely Jaga Jazzist nese název Starfire

Mašinérie Jagy Jazzist je zkrátka v jistém slova smyslu geniálně děsivá, neboť ve složitých kompozicích střídají jednotliví hudebníci často hned několikero nástrojů. Ledový klid, s jakým tak činí, je možná ještě děsivější. Kdo umí, umí...

Jaga Jazzist hrála takřka dvě hodiny, pražské publikum odměnila třemi přídavky a připomněla se po dvou letech, že stále kraluje elektro-jazzové scéně se značným přehledem. Její syrový zvuk, elektronika a nadupaná rytmika kapelu posunuly skoro někam až ke skupinám typu Prodigy. Je tak možno vidět určité hledání, kudy se po vrcholné One-Armed Bandit a její orchestrální variaci Jaga Jazzist chce nyní ubírat. Nicméně nikdo neví, s čím Jaga Jazzist přijde příště a můžeme se tak opětovně těšit, že nás všechny patrně ještě mnohokrát překvapí.