Nedělním ránem provedli fanoušci domácí kapely Debustrol, Dymytry a Harlej. Všechny tři bandy jsou natolik profláklými festivalovými standardkami, že snad není ani zapotřebí jejich vystoupení podstatněji rozebírat. Snad se sluší jen podotknout, že rodina Dymytry se neustále rozrůstá a navzdory neatraktivnímu vysílacímu času je kotel pod pódiem rok od roku větší.

Namísto původně ohlášené formace Epica, která musela odřeknout kvůli těhotenství zpěvačky Simone Simons, se v záři brzkého odpoledne představila německá melodika Xandria. Trošku zpočátku zápasili se zvukem, ale na show se tento fakt příliš nepodepsal. Manuela Kraller za hlavním vokálem kapele jednoznačně sedne a Neverworld’s End je obecně velmi silným albem, což se projevilo i na struktuře setlistu. Až na dvě skladby, jmenovitě The End of Every Story a závěrečná klasika Ravenheart, se hrály výhradně věci z poslední desky. Posluchač si tak mohl vychutnat pecky jako Valentine, Blood on My Hands nebo Euphoria.

Zde naleznete recenzi na aktuální album Xandrie Neverworld's End 

Na stage vzápětí vlétli američtí Sanctuary. Nabídli celkem nevýrazný a ničím nepřekvapující klasický heavy metal v tom nejklasičtějším podání. Show pokračovala vystoupením Anneke van Giersbergen. Tu můžeme znát především jako zpěvačku The Gathering, ovšem podílela se na značném množství dalších projektů. Původně měla vystoupit i v pátek jako host Devina Townsenda, nicméně stihla dorazit pouze na prezentaci svého sólového projektu.

Anneke vystřídala na pódiu  Liv Kristine se svou bandou Leaves’ Eyes. Koncert byl speciální tím, že kapela vzkřísila svůj druhý projekt Atrocity.  Set byl postaven tak, že bylo možné slyšet písně obou žánrově velmi odlišných skupin.

Slunce začalo zvolna mizet za obzorem a vizovická kotlina zažila nápor zuřivých vlkodlaků. Powerwolf jsou neskutečně rozjetí, každým rokem jejich jméno roste rychleji, než náš státní dluh, a tak se nemůžeme divit, že byli jednou z nejsledovanějších kapel na Masters of Rock vůbec. Jejich vymazlená show, bezvýhradné zapojení všech členů do komunikace s fanoušky a projev charismatického Attily Dorna  byly jasným sinálem pro pořádný kotel.

Humorné vystoupení s porcí nadsázky navíc bylo pečlivě sestaveno ze všech doposud vydaných alb, nechyběly ani dva bonusy. Konec července totiž přinese nové desky Preachers of the Night. Z ní zazněl jednak již před nějakou dobou publikovaný nářez Amen and Attack, speciálně pro fanoušky na „Masters“ pak zazněla navíc ještě premiéra skladby Coleus Sanctus. Vše nasvědčuje tomu, že další placka bude stejně dobrá jako ty předchozí.

Reakce fanoušků byla naprosto neskutečná, znali všechny texty a bleskově reagovali na všechny pokyny, které přicházely z pódia, ať už se jednalo o vyřvávání „hu“ a „ha“ během skladby Werewolves of Armenia nebo o hrozivé máchání zdviženými pěstmi při Raise Your Fist, Evangelist. Tak nějak má vypadat správná power metalová show.

Čtěte také: Páteční den přinesl spojení metalu s orchestrální hudbou

Jestliže Powerwolf předvedli stoprocentní špičkové vystoupení, pak pro hodnocení projektu Tobiase Sammeta, Avantasia, by nám pravděpodobně praskla měřidla. Proti plánu začali umělci se zpožděním, ale času měli vyhrazeno požehnaně – celé tři hodiny.

Po veleúspěšném vystoupení na Masters of Rock 2008 byla očekávání vysoká, už jen proto, že „Tobi“ od té doby vydal tři desky a do Vizovic přijel s kompletně novým koncertním obsazením. Kromě „armády nesmrtelných“, do které se nově přidal i zpěvák Thomas Rettke z Heavens’ Gate, se show účastnili i Bob Catley, Michael Kiske a Eric Martin. Ronnie Atkins bohužel nemohl dorazit kvůli zranění, jež utržil na festivalu Bang Your Head.

Bylo zajímavé sledovat, jak se kapela popasuje se změnou obsazení. Ve výsledku se naplnila slova, která Sammet pronesl odpoledne na tiskové konferenci: „Skladby můžeme odezpívat prakticky v jakékoliv sestavě.“ Nasazení všech zúčastněných bylo obrovské a na všech účinkujících bylo vidět, že tohle je přesně to, co je baví a co chtějí dělat, takže si vystoupení nesmírně užívali.

Začalo se skladbami z posledního alba The Mystery of Time, kde se Tobias střídal primárně s Oliverem Hartmannem. Na píseň The Story Ain’t Over se na pódiu objevil Bob Catley. Ten jako by na turné s Avantasiou o víc jak třicet let omládl.

Přečtěte si také recenzi na album The Mystery of Time

Prelude signalizovalo, že přichází staré věci z Metal Opera I. Za neskutečných ovací naběhl na pódium Michael Kiske. Ačkoliv původně tajil svůj podíl na tomto albu a na přebalu vystupuje pod pseudonymem „Ernie“, s Avantasiou je spjat již od samých počátků a i na posledním albu dostal prostoru víc než dost.

Zato Eric Martin z Mr.Big je v řadách Tobiasovy malé armády naprostou novinkou. Na Mystery of Time figuruje v písni What’s Left of Me, ale naživo si střihl i kousky, jako Promised Land nebo Twisted Mind.

Ještě neznáte příběh metalové opery? S námi to můžete napravit!

Ačkoliv byli všichni fanoušci po čtyřech dnech již zcela vyčerpaní, dokázali v sobě nalézt dost energie a pařili jako pominutí. Z pódia sálala neskutečná atmosféra, která způsobila, že se vše kromě představení v tu chvíli tvářilo jako nepodstatná banalita.

Navzdory očekáváním mluvil Tobias Sammet poměrně málo. Po necelých dvou hodinách vystoupení ohlásil jako poslední skladbu Dying for an Angel, nicméně Eric Martin nechal fanoušky vyřvávat, že jenom „plácá kraviny“.  Přidávaly se proto skladby Farewell, Avantasia, a velmi netradičně také nejdelší skladba kapely vůbec, veledílo The Seven Angels. Závěrečné rozloučení se vrátilo do starých kolejí a Tobi představil v patnácti minutách celou kapelu během písně Sign of the Cross.

Show skončila, fanoušci zůstali plni emocí sami pod pódiem. Zkoušeli vykřičet si kapelu zpátky, ale kdesi uvnitř věděli, že něco skončilo a že je čas jít dál. Festival Masters of Rock letos připravil prostor pro neskutečné množství hudebních i mimohudebních zážitků a představil enormní množství výtečných kapel. Ačkoliv ortodoxní vyznavači tvrdších stylů neustále remcali, pro ty ostatní však byl tento ročník výběrem toho nejlepšího, co může domácí festivalová scéna nabídnout. Tak zase za rok.