Role hlavního sponzora se ujal známý český lihovar Božkov, který svůj potenciál předvedl již na samotném začátku akce – prvním sto příchozím naservíroval domácí dryjáky zcela zdarma! Proč přesto publikum (vyjma pár nadšenců) nevykazovalo během vystoupení úvodní kapely Wild Tides žádné známky života, můžeme jen spekulovat.

Trojice mladíků, jejichž domovinou je pražská Letná, totiž svým prérijním surf-punkem potvrdila věštby tuzemských kritiků o jedné z nadějných kapel české hudební scény roku 2012. Charizmatický frontman se stylově načesanou přehazovačkou v kombinaci s expresivním pódiovým projevem, hutný support kytary číslo dva plus bicí, něco jako hudba z Pulp Fiction – zdá se, že by to mohlo fungovat. Otázkou však zůstává, kde se stala chyba, že si vítězové talentové soutěže Bandzone Showcase 2011 nevysloužili u publika vřelejší reakce. Absence mořských vln? Pláže? Ani s ohrnutými nohavicemi nad kotníky se frontman „velké vody“ nedočkal.

Zato následující čtyřčlenná partička z Londýna dokázala u zřetelné skupiny příchozích vyvolat daleko otevřenější reakce, než je nesmělé pohupování na jedné noze. Během své poslední návštěvy Česka, kdy si podmanili takřka celý Cross Club a o dva dny později také strahovskou sedmičku, si zde Buster Shuffle dokázali vybudovat slušnou základnu věrných fans. A ani v případě LMB nenechali senzachtiví nadšenci britské divochy ve štychu. Ti si pro pražské představení připravili specialitu v podobě dvou téměř identických černošských vokalistek. S nacvičenými synchronizovanými tanečními kreacemi a minimálním zpěvem však „holky v polo trikách“ působily jako umělý komponent, jenž do skládačky absolutně nezapadá a zapadat nikdy nebude. Veškerá pozornost se naštěstí upírala k Jethrovi Bakerovi a společně se zbytkem kapely vypotili extrémně nakažlivou, energickou nálož ska a rock´n´rollu. Na své si přišli i fanoušci kultovního trháku Pulp Fiction – v podání BS zazněla cover verze srdcovky You Never Can Tell. Soutěže v twistu jsme se sice nedočkali, zato vybraných gymnastických „kousků“ frontmana ano – vysokým výkopem počínaje a téměř dokonale provedeným rozštěpem konče.

Pokud měli britští rockeři v LMB úctyhodnou základnu fanoušků, u Pipes and Pints šlo doslova o ortodoxní masové hnutí. Černé koně české punk-rockové scény přišly po dlouhé odmlce podpořit snad všechny vrstvy obyvatelstva – od patnáctiletých pubertálních výrostků po punkové otčímy, hodné vesnické kluky či nonkonformní rocková individua – a naplnily tak halu k prasknutí. Zazněly první tóny a rozpoutalo se peklo na Zemi. Lítaly kelímky s pivem, lítaly svršky, lítali i samotní fanoušci. Punk a dudy jsou zkrátka smrtelná kombinace a Pipes and Pints to moc dobře vědí. No řekněte, kolikrát v roce vidíte na pódiu běsnícího pankáče s dudami v ruce?

Přes výraznou image a dravý pódiový projev však hlavní síla kapely tkví jinde, a to v interakci s publikem. Při promluvách anglicky mluvícího zpěváka Mikea sice odezva fanoušků vzhledem k jazykové bariéře rapidně klesala, ale ve všech ostatních, početnějších případech však Pipes and Pintes znovu dokázali, že umí rozproudit v žilách svých příznivců krev a show tak vystupňovat k dokonalosti.