Osmnáctý ročník nejprestižnějšího festivalu u nás sliboval nezapomenutelnou party. A zatím se mu (bohužel) daří. Druhý hlavní den vnesl do žil přítomných proud okamžiků s jasnými obrysy, i když prim tentokrát hrál program tak trochu nehudební. I tak se půda pod hlavními stagei několikrát otřásla. Pogo nepogo.

Potůčky či spíše niagary potu - hudební pokrevní svazek dali v půl páté pod štiplavými paprsky slunce najevo nadšenci energického punk´n´rollu. Čtyři podivíni v bílých outfitech rozběsnili ortodoxní fans v somatickou anarchii pod pódiem peckami z aktuálního alba This Is the Computers. Britský rock v podání The Computers byl spolu s kolegy The Feud zahřívacím kolem denního programu.

Manchesterští domorodci vnesli do areálu osvěžující mix temnějšních kytar zostřený elektronickými efekty, které sloučily slušnou smečku vyznavačů indie sféry. Trio zapálených mladíků působilo na pódiu harmonicky, jako by se pro sebe narodili. 

Pokud oblíbeným vrhacím náčiním příznivců byly předchozí den vietnamky, ten čtvrteční se ve vzduchu vznášel toaletní papír. Růžovoučká rulička opisovala oblouky v rytmu keltského punku nad dosud nejmasovějším fanouškovských kotlem. Irské rytmy a zvuk dud Flogging Molly působily jako životabudič mezi převažujícími kytarovými a elektronickými projekty.

Podívejte se také na fotogalerii z dalšího festivalového dne

Nedávno si posteskli, že se jejich fanouškovské zázemí na živých koncertech trochu scvrkává. A pohled na prchající dav za tónů největší kooksovské srdcovky sebevědomí ostrovním indie rockerům rozhodně nepřidá. The Kooks před smrští, jež propukla nanejvýš zákeřně, stihli odbrnkat značnou část připraveného setu, za to se jim dostalo maximálního souznění s přítomnými nadšenci.

Jízdu po emočních peřejích zajistili dynamickým rozložením jednotlivých songů - mantru Do You Want to See the World opakovali fanoušci do vyprázdnění kyslíku v plicích, hymnou zamilovaných se stala něžná Seaside. Na scéně se opět objevil toaletní papír, který diváci rozcupovali při hitu Always Where I Need to Be. Obloha nad T-Mobile stageí během několika minut ztmavla nejméně o pět odstínů a intuice zavelela: Rychle pryč.

Panika zalomcovala celým areálem - hysterický dav začal prchat před provazy vody a blesky do nejbližších úkrytů či lidé zmateně pobíhali mezi stany sem a tam nejistí, kde bude nejvíc bezpečno. Největší odvážlivci se ve strachu o svůj příbytek dokonce vydali do stanového městečka. Bouře se přes Hradec Králové přehnala několikrát a vyřadila z provozu hlavní stage. Jistoty nabyli návštěvníci pod přístřešky, kdy si začali s širokými rameny fotit světelné obrazce. Čekalo se, co bude dál.

Čtěte také: RfP, den první: Hysterie na Enter Shikari, diktatura s opožděnými The Prodigy

A čekalo se porůznu. Ve stanovém městečku se exhibicioničtí jedinci postarali o improvizovanou Toi Toi revival stage a sborově zpívali pecky headlinerů letošního ročníku, v čele s Rock´n´Roll Queen Britů The Subways. Dobré zprávy z úst pořadatelů se dozvěděli do dvou hodin - festival pokračuje.

Hlavní stage jsou mimo provoz a zbytek headlinerů nevystoupí, šuškalo se. Návštěvníci tak přišli o legendy Faith No More, na jejichž vystoupení se téměř vyprodaly jednodenní vstupenky, Černý Petr padl i na Orbital. Zřejmě tichá sms pošta ale rozvířila mezi přítomnými vzrušení - Skrillex na Youtube stage. A tichá pošta zafungovala nečekaně rychle.

Do stanu se nacpal celý areál a lidé se tlačili dál - bezpečnostní služba musela zakročit. Ti, kdo se do stanu stihli vměstnat, zažili dosud snad nejlepší festivalovou atmosféru. Skrillex rozjel svou efektní show taneční Scary Monsters and Nice Sprites a udržel dav ve stavu běsnění do posledního tónu. Fans, skandující v dubstepovém rytmu, se dostali do maximální konsternace, neschopni vnímat okolní prostředí. Dostalo se jim tak příjemného zadostiučinění po ztrátě headlinerů a možnosti psychické rekonvalescence.