Co si budeme nalhávat, někdy se nepodaří zvolit předskokana takového rozměru, aby publikum pozitivně naladil pro hlavní hvězdu večera. Občas se dokonce stává, že se návštěvníci akce během performance předkapely nudí, nebo jej vynechávají a přichází až na svého oblíbence.
Včera ale došlo k úplnému opaku, což bylo obrovským překvapením. Kontroverzní Fiordmoss se na pódiu objevili s úderem deváté hodiny večerní, tedy půl hodiny po otevření vstupu do prostor smíchovské továrny. Prvotní dojem mohl být možná trochu rozporuplný, zpěvačka Petra Hermanová se totiž místy dostává až do lehce hysterických hlasových poloh; obecně se ale vystoupení této formace dá považovat za více než uspokojivé. Dynamika hudby, jež byla posluchačům v první polovině události nabídnuta, rozproudila přítomné hosty obrovským způsobem. Škoda jen, že byl v době hraní Fiordmoss sál plný pouze napůl.
Každý má svou osobní představu o tom, jak by měla ideální live show podle jeho vkusu vypadat. Podle mě tak, jako včerejší Fiordmoss. Energie, která z hudebníků sálala, by mohla nabít celé město. Formace totiž oproti své studiové tvorbě celkem přitvrdila. Chvilkově snad až příliš dramaticky, nikoliv však křečovitě, otřásaly se zdi vydýchané industriální budovy. Všichni účinkující dávali najevo svou výstřednost nejen hudebním projevem, ale i svým vzezřením. Zejména éterická víla Hermanová, která si pravidelně upravovala urousané vlasy zapletené do copů křižujících její jemný obličej. Kontrastem k drsným stroboskopům a dunění byly pak kouzelné úvodní formulace frontmanky, jako například: „Další píseň bude o ledovci, který potopil Titanic“. Bylo to zvláštní, ale bezvadné.
Okolo čtvrt na jedenáct se na stagi vynořila očekávaná Sóley. Její roztomilý účes a obrovské brýle fanoušky opět uchvátili, hala se zaplnila k prasknutí. Osobně jsem ale očekávala mnohem víc. Že bylo intro koncertu rozpačité, na tom nebylo nic divného. Problém ale nastal v momentě, kdy i po půlce vystoupení byla Sóley stále stejně decentní. Její hra byla bezchybná, jak ale sama v jeden moment řekla, není to nic vhodného k protančení páteční noci. Když si pustíte Sóleyinu studiovku v teple domova, zažijete totéž, jako když vyrazíte na živý koncert. A to možná ještě navíc ve větším pohodlí.
Naděje svitla se skladbami Halloween, Pretty Face, Ævintýr či předposlední Follow Me Down, které nabízí prostor k většímu energetickému uvolnění. Bohužel, k ničemu takovému nedošlo. Sóley se držela při zemi, což bylo svým způsobem krásné. Otázkou ale stále zůstává, zdali v takovém případě nepostrádá hraní mimo nahrávací studio svůj hlavní smysl.
Podívejte se také na fotografie z koncertu
Nutno zdůraznit, že jako řečnice byla tato umělkyně báječná. Svou angličtinou obohacenou o islandský přízvuk téměř po každé z odehraných věcí rozesmála přítomnou masu svých příznivců a dočkala se tak obrovského potlesku. Nejen, že se rozmluvila o své nedávné svatbě a tom, že v současné době tráví líbánky na turné s kapelou... Nechala ale například i zazpívat celé MeetFactory k narozeninám svého tchána, což pro něj natočila na video jako dárek. Zpěvačka byla nadšená z množství lidí, kteří si její show nenechali ujít, a návštěvníci zase byli nadšení z ní. Rozhodně se ale něžná Sóley nedá považovat za performerku, která vás přiměje k tomu se bezstarostně ponořit do hudebního víru.
