Žádná předkapela nezahřívala pódium pro hlavní hvězdu večera. Nicméně posluchači si na ni museli chvilku počkat. Big Damn Band z amerického státu Indiana spustil svou hudbu až po půl deváté večer, z čehož mohli přihlížející usoudit, že budou hrát nanejvýš hodinu a dvacet minut, jelikož v Paláci Akropolis se musí končit s desátou hodinou večerní. Nicméně kapela si připravila ještě kratší koncert. Zprvu se zdálo, že účast bude opravdu tristní, nicméně s přibývajícími minutami se v sále shromáždil docela slušný počet fanoušků.

Během vystoupení se představili všichni tři členové Big Damn Band. Hlavní protagonista večera, podle kterého se jmenuje celé uskupení, The Reverend Peyton si připravil hned několik kytar, které vystřídal v jednotlivých písních, a to i těch upravených nástrojů. Zvuku vévodila rezofonická kytara s typickým slidovým zvukem bluesové kytary, kterou Reverend dokázal vybrousit i prostřednictvím bottlenecku. Kytarista oblečený jako typický jižanský farmář s čapkou na hlavě a dlouhými černými vousy se technikou přiblížil počátkům delta blues, i když vytáhnul foukací harmoniku.

Podívejte se také na fotogalerii z koncertu

Tóny ujíždějících nákladních vagónů, tulácké melodie a písně o farmách z jihu Spojených států se promítaly v každé z autorských skladeb kapely. Bubeník Ben „Bird Dog“ Bussell doprovázel rytmicky, ale i zadními vokály, nicméně o perkuse se starala také jediná členka a zároveň manželka Reverenda Breezy Peyton hrající na valchu. Rytmika, výrazný zvuk a hravé škrábání na tento ne zcela obvyklý nástroj byly velmi příjemným osvěžením stylu a stejně tak byly jeho hlavním rozpoznávacím znakem. A že šlo o show, ukázala jak Breezy zapálením horní části svého nástroje, tak i Reverend, který odkopnul několikrát za večer jeden činel.

Píseň Clap Your Hands, která již svým názvem napovídá, že se do ní zapojilo i publikum, roztančila svou rozverně energickou melodií mnoho z posluchačů, kteří si i mohli zazpívat, zatleskat, zadupat i zařvat v refrénu. Ve výrazných skladbách jako Devils Look Like Angels se hlasově podílelo celé trio a Breezy je osvěžila ženským vokálem. Starší skladba Something for Nothing ukázala hlasový potenciál hlavního zpěváka, který se v ní lehce podobal kytaristovi a zpěvákovi Seasick Steveovi.

Došlo také na představení nové desky So Delicious, která vyšla letos v lednu. Zazněly svižná s chytlavým refrénem Raise a Little Hell nebo veselá vypalovačka Pot Roast and Kisses. Kapela staví na originálním stylu, čerpá z folku, country i blues, má jednoznačně rozpoznatelný zvuk a skladatelsky sází na výrazné a zapamatovatelné refrény, nicméně vše sedí přesně dohromady. Big Damn Band v Praze ukázal, že se stále starší žánry dají upravovat a využívat pro nový neotřelý zvuk. Zpátky ke kořenům má v podobě takovýchto kapel, českým publikem ještě neobjevených, rozhodně smysl.