Stejně jako všechny kapely i Top Dream Company prochází vývojem, a tak během křtu stanuli na pódiu v obměněné sestavě (a s jedním záskokem, bubeníkem Filipem Ernstem). Nejvíce patrnou změnou je samozřejmě hlavní vokál, kterým je v současnosti Jakub Vaňas. Ovšem ani někdejší zpěváci TDC si křest nenechali ujít. Mohli jste potkat třeba Ondřeje Rumla, Martina Růžu nebo Ondřeje Jonáše.
První polovinu večera kapela zahájila jedním z nejstarších hitů, který ještě nazpívali společně Martin Růža a Ondřej Ruml – Keep Your Hands Off My Girl. Pokračovali politickou satirou Topolánky. V průběhu večera ještě zazněla aktuální píseň X-Stát, vymezující se proti populismu. Samozřejmě přišly na řadu i skladby z posledního alba Double Gig – Dyliny, eR Song, Big Beatový národ, The Pua nebo Hot Bothered.
Samotného křtu se ujal „akademický“ rapper a lídr J.A.R. Michael V. Pokřtil LP za pokřiku „postříkej to, postříkej to“ a v očividně výborné náladě glosoval vlastní působení na scéně: „Jsem už dědeček, ale stejně pro vás JAŘi byli inspirací.“ Ostatně na křtu se neobjevil náhodou. Kdo Top Dream Company sleduje bedlivě, najde hostujícího Michaela V. v klipu již zmíněné písně Keep Your Hands Off My Girl nebo v nejen hudební exhibici - Slipech. Slipy si s TDC také střihl naživo. „Funkový děda“ nebyl jediným hostem, kterého si TDC večer pozvali. Druhým hostem večera byl vokální perkusista En.dru, který vyjádřil své sympatie funku i kapele a děkoval obecenstvu za přízeň a dobrý vkus. Během koncertní nálože zazněly samozřejmě i písně z nového alba, z nichž titulní So Dance se už dokonce pyšní vlastním klipem. V závěru kapela bez servítků sázela hitovky světových funkových ikon – Tower of Power a Kool and The Gang.
Top Dream Company za třináct let vyzráli. Prezentují syrový funk a postihují jeho vývoj, ale nebojí se ani fúze s rockem, discem a jinými moderními žánry. Předností TDC jsou, tak jak by ve správném funku měly, až čtyři vokály, ovšem kromě zpěváka Kuby Vaňase zpívané instrumentalisty – to obstarávají kapelník, aranžér a trumpetista Petr Harmáček, tenorsaxofonista Zbyněk Polívka a klávesista Jan Bálek. Spolu s precizní rytmikou a neomylnou dechovou sekcí tvoří sehranou (možná že brzy také akademickou) jednotku a nezbývá než doufat, že to s nimi bude pokračovat jako s dobrým vínem.
