Pokud netušíte, o koho se jedná, zaskočí vás chlapcův věk. Letos v červnu totiž oslavil teprve třinácté narozeniny, a přesto má za sebou spolupráci s věhlasnými jmény, jako jsou Wynton Marsalis, Wayne Shorter nebo Chick Corea. Hrát na klavír se naučil prakticky ze dne na den a svoje virtuózní nadání zpečetil loňského roku debutovým albem My Favorite Things, přihlašuje se tak k tvorbě mága Johna Coltranea. Za tento počin byl nominován na Grammy jednak v kategorii nejlepšího jazzového (a instrumentálního) alba, jednak za nejlepší improvizované sólo, konkrétně v úpravě další ze známých Coltraneových kompozic Giant Steps.

V Hybernii se mladík představil společně se skvělými sidemany, kontrabasistou Danielem Chmielinskim a bicistou Ulyssesem Owensem, ve značně improvizovaných setech. Trio se dokázalo předvést hned v několika rozličných odstínech – v úvodu tradicionálem Amazing Grace s nádechem staromilského černošského bluesu, variacemi slavných bluesových melodií a jazzových standardů, nechybělo ani rhytm changes a konečně vlastní kompozice, mezi nimi například známá Ma Blues z debutového alba, inspirovaná rukopisem Bobbyho Timmonse.

Alexanderova hra vyniká lehkostí a rychlostí, úderným groovem, zajímavou barvou, frázováním místy rovným a swingovaným, někdy i osobitým laid backem. Joey Alexander se zčásti hlásí k zemitému, tradičnímu odkazu, na straně druhé je silně inspirovaný bebopem, hardbopem a výrazně také free jazzem, jak dokazuje v gradovaných sólech. Výborně pracuje s frází a jejími variacemi. 

Výkon mladého Indonésana byl opravdu až nadlidský, ale přestože jeho hra nepostrádá nic z toho, co každý očekává, chybí Alexanderovi životní zkušenosti (a nemyslím tím ty hudební), které teprve vytvářejí gró hudby jako celku, a tím pádem v posluchačích vyvolávají emoce. Stručně napsáno – přesně (ne-li dokonale) odehráno, málo emocí. Ale to bychom po chlapci, který sice fenomenálně hraje, ale u mikrofonu se stydlivě krčí, zakoktává se a trochu si šlape na jazyk, chtít ani nemohli. Netřeba doufat, že se z už takto nadaného Alexandera vyklube další stálice jazzové scény se vším všudy. Takový talent se přeci nezahazuje.