Irští Mutefish vznikli v roce 2007 jako pouliční kapela. Než si vůbec vymysleli jméno, už bylo na světě několik demo nahrávek a vlastních skladeb. Nejprve se tříčlenná sestava skládala z neirských hudebníků – na mandolínu hrál Václav z Česka, Marka z Litvy na cajón a posledním členem byl kytarista Bogus z Polska.

Jméno kapely vzniklo na základě Václavova vtipu. Řekl, že se v Irsku cítí jako němá ryba (mute fish), protože neumí ani slovo anglicky. Poté se v kapele vystřídalo několik členů a na čas se hráči úplně odmlčeli. Do dnešní sestavy kromě Marka a Boguse přibyli bubeník Peter, basista Tomas a flétnista Daithi.

Kapela si neustále udržuje stejný standard vlastních písní i svého vystupování. V létě kapela vystupuje na hlavní třídě dublinské čtvrti Temple Bar naproti stejnojmennému a velmi známému baru.

Debutovou desku s názvem On Draught kapela vtipně škatulkuje do žánru reggae folk´n´punk. Nejde však o směsici neposlouchatelného experimentu. Jedná se o ucelené album složené z dvanácti autorských instrumentálních skladeb. Nejvíce vychází z irských tradičních rytmů a folku, což podtrhuje i flétna jako hlavní zpěvný nástroj. A najdeme zde mnoho dalších odkazů na evropskou hudbu.

Mutefish spojují energičnost s citlivou a hravou flétnou

V hlavní roli - nástroje. Tak by se dalo odpovědět na otázku, co je pro tvorbu kapely typické. Hned v první skladbě Miss Jackson´s má hlavní slovo právě hravá flétna, která po celou dobu drží melodii. Často se stejná melodie zrychluje. S dalším poslechem alba lze zjistit, že zrychlování je hlavním znakem tvorby Mutefish. Skladba Gypsies on the Moon zklidňuje živelnost a pluje spolu s hudebními vlivy východní Evropy, kterou tentokrát nenuceně podkreslují ostatní nástroje. Jack Ryans´s Polka je jednou z nejvýraznějších a nejenergičtějších skladeb na albu. Zde už je možné kromě rychlého tempa flétny slyšet více v popředí cajón i elektrickou kytaru. Názvy jednotlivých písní – Old Reggae, Bon Chanson, Fields of Russia – jasně odkazují na nejrůznější kultury, vlivy i země, které se i v hudbě kapely mísí.

Další nástroje, cello a akordeon, v písni The Champions obrací ražení alba k expresivnějšímu nádechu spolu se zastřeným zvukem elektrické kytary. Kontrastem je melancholicky laděná De la Ferme se stále se opakujícím rytmem, který se znovu důrazně zrychluje. Touto skladbou vždy končí skupina svá pouliční vystoupení. Skladba Muteation se zase navrací k charakteristicky rozverným hrám se zvukem a s vyššími tóny flétny.

Kapela Mutefish posluchače zaujme při živém hraní na chodníku naprostou bezprostředností, stejně tak se jí podařilo potřebný pocit vtlačit do dvanácti skladeb alba. Pětice talentovaných hudebníků dokázala vyzískat ze svých odlišných rodných zemí to nejlepší a dostat to pod plášť irské hudby. Celek má jasný a neměnný rukopis, v určitých místech by ale snesl lehké obnovení. Z nahrávky je zřetelně poznat, že se hudebníci spíše soustřeďují na živá vystoupení, jelikož album postrádá ještě větší dávku živelnosti, kterou by hudebníci mohli nabídnout. Album se odlišuje výstavbou i zvukem a přináší posluchači známé v dosud neobjeveném.