Těm, kteří se zajímají o současnou českou metalovou scénu, není třeba pražské Cruadalach příliš představovat. Ostatním je však vhodné tuto skupinu aspoň stručně uvést: Cruadalach je folkmetalové seskupení o osmi členech zrozené v roce 2008. Větší počet hudebníků je v tomto žánru obvyklý prvek; v hudbě hojně využívají i smyčcové a dechové nástroje jako vazbu na středověkou a severskou hudbu.
Přesto nejsou Cruadalach vůbec typickým představitelem folk metalu. Motivy a texty písní, ale i hudební prvky protínají více žánrů metalu, což je možná jeden z důvodů, proč jejich obliba v posledních letech roste – a to nejen v českém, ale i evropském měřítku. Druhým studiovým albem Rebel Against Me skupina stáčí kormidlo ještě víc z vod folk metalu, což může, ale nemusí být šťastný krok.
Již přebal alba znázorňující holubici míru složenou z koláže zbraní vyvolává dojem, že bude nálada desky vážnějšího charakteru. U předchozího Lead – Not Follow byla ovce z přebalu vyjící na měsíc také symbolem určité myšlenky, byla v ní však cítit určitá ironie, ne naprostá vážnost. Hudba z prvního alba to následně i potvrzovala, jeho písně byly více vázané na „lidovou“ část folk metalu a při jejich poslechu si člověk představil třeba rozjařené tancování okolo klanového ohně. V Rebelovi už rituální tanec skončil, jeho účastníci jakoby dospěli a zvážněli.
Tento tón nastaví od prvních vteřin proslov Charlieho Chaplina z filmu Diktátor, uvádějící píseň Revolt Without A Name. Do následující klidné kytarové vyhrávky se našroubuje rytmický riff přecházející se začátkem sloky do překotné hardcoreové jízdy. Silný vliv hardcoru je znát na většině písní a oznamuje tak poměrně znatelný posun v hudbě Cruadalach. Osobně bych se zde moc nehrabal v žánrových škatulkách, protože je Rebel Against Me špatně vymezitelným hudebním dílem. Prvky z tvrdších, temnějších metalových žánrů, promíchaných se smyčci a dechovými nástroji místy působí, jako kdyby si někdo vzal motorovou pilu na přepůlení jedné větvičky. Rychlé kytarové riffy, doprovázené povětšinou zastřeným energickým zpěvem a mocnými bicími, tak poněkud zastírají melodický charakter houslí nebo šalmajů.
To však zdaleka neplatí vždy. Naopak se často tyto dvě hudební stránky vzájemně velmi dobře doplňují, například u Stuff That Matters nebo Wolves At The Gate, kde slyšíme trochu víc z Lead – Not Follow, nebo u titulní Rebel Without A Name, kde smyčce přebírají roli rytmických nástrojů. Album tedy zaznamenává mírné výkyvy v kvalitě, tomu se lze ale u takové směsi žánrů jen těžko vyhnout a většinou jsou věcí vkusu, ne hudebně teoretických kvalit. Uši metalisty hudba z Rebela celkově potěší, ačkoliv neobsahuje výjimečnou píseň, jejíž melodie by se zaryla do paměti – větší důraz je kladen na rytmus. Což je občas škoda, poněvadž jsou texty velmi kvalitní, zvlášť sloky; refrén je pak většinou dělaný heslovitě (aspoň u těch skladeb, kde lze rozlišit jasnou formu sloka-refrén), čímž se nabízí na pokřiky při živém vystoupení.
Za zmínku stojí ještě spolupráce s polským ženským trojhlasem ze skupiny Percival Schuttenbach, který například ve skladbě Shiva World Dance Party zpívá mantru z indické Rgvédy, a místy tvoří hezký protiklad k hrubému hlasu Jana „Radalfa“ Vrobela, nebo i s Českým národním symfonickým orchestrem. Cruadalach našli své místo na hudebním trhu a ukázali svým druhým albem, že mají rozhodně co nabídnout. Progresivnost je vidět nejen v propojování hudebních žánrů, ale i ve fungování kapely; album Rebel Against Me bylo financováno crowdfundingovým serverem. Cruadalach si zvolili nelehkou cestu, odklonem od folk metalu mohli stejně fanoušků ztratit, jako získat. Takový krok oceňuji a vyhlížím s očekáváním směr, jakým se v budoucnu vydají.
