Blues se daří v klubech, v malých barech i na velkých prostranstvích, kde se hraje pro tisíce lidí. Záleží jen na pojetí. Španělský sál na Pražském hradě zažil již nějakou tu řádku koncertů různých žánrů, ale právě blues se ještě do interiéru Hradu nepodívalo. Loni sice v prostorách Jízdárny Pražského hradu vystoupil bluesman Taj Mahal, ale jeho koncert byl odlišně pojatý, zvláště tím, že se konal pod širým nebem. Většina příchozích na koncert Keb´ Mo´ byla svátečně oblečena, leckteří brali ošacení velmi vážně, a tak večerní oblečení převládalo. Otázkou je, zda není ono formální oblečení a lehká přepjatost na škodu samotné hudbě.

Ale za dva poslední roky se na druhou stranu na Pražském hradě objevily hvězdy jazzové i bluesové scény, které ještě nikdy v České republice předtím nekoncertovaly. Takže i když bluesovým fanouškům může připadat trochu otravné sedět při takovémto koncertě, realizace nápadu propojení staré architektury, honosného místa, ze kterého sálá historie, a hudby se zdá být neotřelá a přináší zcela nový prožitek.

Vysoký strop a mnoho zlatých ornamentů na zdech. Tak si mnozí představí Španělský sál. V osm hodin a deset minut večer se ale sál proměnil v koncertní a na připravené pódium vystoupil americký bluesman Keb´ Mo´ v pro něj typickém kloubouku, vestě přes košili a džínech, a hned za ním nastoupil tříčlenný doprovod muzikantů. Jako úvodní skladbu zvolil Everything I Need, jednu z jeho nejslavnějších, která se již dočkala mnoha cover verzí. Bez okolků se pustil do hry na elektrickou kytaru, s jejímiž strunami si lehkým pohybem prstů po pražcích pohrával, střídal doprovodné, méně výrazné pasáže, ve kterých jen kytarový zvuk probleskoval, se sólovými částmi, kde vévodil celé melodii.

Jeho sametový, hlubší hlas dokázal v každé z písní variovat svůj podtón. Tradiční témata bluesové hudby představil s vřelostí k publiku a například v Somebody Hurt You se více oddával soulovému vyznění. Blues, které znělo étericky, až spirituálně, se dostalo na řadu v první polovině koncertu. Poté volil písně, které propojují více blues s country či amerikanou, ostatně jak již napovídá nová deska BLUESAmericana (výrazné spojení obou žánru bylo znatelné v kytarové melodii The Worst Is Yet To Come). V obou případech však vynikal zpěvákův hlas, který vyzníval čistě, procítěně a vyjadřoval potřebné emoce pro každé pojetí.

Sice novinkovou desku vydal před nedávnem, ale do Prahy rozhodně nepřijel představit pouze ji. Sympaticky vybral skladby z celé své tvorby, zazněla například Shave Yo´ Legs z desky Keep It Simple či Perpetual Blues Machine z Live and Mo´. Během večera zahrál taktéž na rezofonickou kytaru s bottleneckem i bez něho, což dokázalo navodit atmosféru plantáží, dálek i pravého delta blues. Party hrané na tento typ kytary rozhodně patřily k nejvydařenějším svým jiskrným výrazem. Ve dvou skladbách připojil také foukací harmoniku, na kterou zahrál jen kratší úryvky melodií, které přecházely ve zpěv.

Podívejte se také na fotogalerii z koncertu Keb´ Mo´

Všichni doprovodní členové kapely se podíleli taktéž na zpěvu a doplňovali tak často hlavní linku. Baskytarista i klávesista se představili v krátkých sólech jako výrazní hudebníci, druhý jmenovaný ohromil publikum, když dostal na krátký úsek možnost sólově zazpívat, a jelikož jeho barva hlasu byla velmi výrazná, svým zvučným hlasem zcela vynikl. Oproti tomu bicí sice udržovaly rytmus, nicméně velmi často neuměle přehlušovaly dva doprovodné hudebníky. Bohužel v některých částech dokonce i hlavního zpěváka zastínil nepříjemně silný zvuk rytmiky.

Po hodině a půl se kapela ještě navrátila s přídavkem dvou skladeb. Velmi trefně vybral jako závěrečnou skladbu City Boy. Spolu s touto velmi poklidnou, melancholickou písní, která taktéž klade důraz na text, zcela změnil předešlou vcelku rozjetou atmosféru koncertu a navodil výrazně teskný tón i tím, že skladbu zahrál na akustickou kytaru. Silným zážitkem se celá kapela následně rozloučila. Keb´ Mo´ svým vůbec prvním vystoupením v České republice nadchl publikum bravurní hrou na kytaru, vlastní tvorbou a především hebkým, a přesto výrazným hlasem. Posluchači se mu za to odvděčili potleskem ve stoje. Lze jen doufat, že se hudebník opět k českému posluchači navrátí.