S úderem půl osmé se na pódiu pražského klubu Palác Akropolis objevila předkapela Ticho de Pre Cupé Band. Mladí a nadšení hudebníci spustili své vlastní skladby z již vydaného alba Cirkus. Retro-rockově založení Ticho, jejichž hudba zněla staticky a neobsahovala mnoho nových prvků, odehráli jinak technicky velmi slibné vystoupení. Však solidní hra na nástroje, včetně trubky, a neustále poskakující zpěvák byli hlavní atrakcí, která mohla upoutat posluchače v publiku. Snaha o rozproudění vcelku řídkého publika se kapele moc nepovedla. Během jejich třičtvrtěhodinového koncertu zazněly skladby Zmrzlinář, Vizionář a Už se chovej slušně. V poslední jmenované skladbě zazněl text s dalším potenciálem.

Nezapomeňte se podívat na fotoreportáž z celého koncertu

Přesně ve tři čtvrtě na devět večer se sálem rozlehlo tajemné intro předznamenávající příchod kapely. Nejprve se na potemnělém pódiu ukázal klávesista Jan Faix a zanedlouho ho následovala celá kapela oblečená do specifických kostýmů v čele se zpěvákem Bedřichem Lévi Babinoškou s boxerskými rukavicemi na rukou. Na konci zpěvák prohlásil, že nejdůležitější na světě je láska a sundal si obě rukavice ve významném gestu.

Následovala píseň o kryptozoologii ze stejnojmenného alba, ve které zpěvák nejen ukázal obdivuhodný rozsah svého hlasu, ale také dvě zvířátka, která se objevila v jeho kostýmu. V následující písni se podařilo neuvěřitelné. Jestli zní spojení žánru country a hard rocku nesourodě, tak v této skladbě se sloky nesly v rytmu country spolu s textem o divokém západě. Refrén se chytil zběsilého až metalového ražení. Zpočátku se slévaly tóny kytary Filipa Černého a kláves dohromady, avšak zpěvákovým slovům bylo vesměs rozumět velmi dobře.

Další skladba se nesla s dobou a Unifiction zazpívali o jaru. Invenční zpěvákův hlas dominoval celému koncertu jak svým rozsahem, tak barvou. Výraz v jeho tváři dokresloval celkovou atmosféru společně s doprovodem celé kapely. Zpěvák Bedřich několikrát za večer popadl také kytaru a přidal se ke kapele. Během první poloviny koncertu se ve skladbách mísily žánry jako rock, jazz či opereta. Však po nich přišla chvíle pro uvedení dvou nových árií z chystané opery s názvem Dědoručka.

Zpěvák se nejprve zhoupl nad publikem na již přichystaném laně, provedl na něm několik akrobatických kousků a sundal si falešný příčesek z hlavy. „Toto je pohádka, která není pro dospělé,“ uvedl první skladbu Bedřich a následoval jakýsi krátký melodram. Hudba doprovázela Bedřichovo mluvené slovo, vzápětí se znovu zabředlo do zpěvu, a dokonce došlo na rapovanou část.

Zpěvák vysvlečený do plavek ukázal, že zpívat umí

Kapela nejen představila novinkovou operu, ale také se navrátila ke svým začátkům. Zazněly starší skladby, jejichž texty si prozpěvovala velká část publika. Během skladby Onaho Tětěla se zpěvák nejen lehce vysvlékl, až mu zbyly pouze dětské plavky, ale také znovu poukázal na kvalitu svého hlasu. Převlek za doktora již předznamenával píseň Dr. Urol Urin, která neustále měnila rytmus.

Kapela se rozloučila deset minut před desátou hodinou večerní. Potleskem si ji však posluchači znovu navrátili na scénu. I když divadelních a akrobatických prvků během večera proběhlo jen několik, baskytaristka a zároveň jediná žena kapely, Veronika Bartošová, za doprovodu kytaristy a bubeníka předváděla kývající se strom ve větru. Následovalo překvapení večera - při poslední písni zažilo publikum stojící pod pódiem nefalšovanou sprchu ze zelí. Z balkónu se házela tato zelenina. Přítomní navraceli úder a strefovali se do stále hrající kapely. Nakonec zpěvák představil všechny členy skupiny a mikrofonu se na chvilkový rap ujal bubeník Jan Hrdlička. Spolu s Bedřichem Lévi Babinoškou předvedli krátké akrobatické duo, kdy zpěvák visel hlavou dolů nohami zavěšený za bubeníkův krk. Pět minut po dvaadvacáté hodině se kapela s publikem rozloučila.

Inspiraci mohou umělci najít v čemkoli. Unifiction během koncertu ukázali, možná i potvrdili, že spojení slov v čemkoli je rozhodně velmi abstraktní a otevřené různým nápadům. Seskládané a do detailů promyšlené vystoupení svými texty pobavilo všechny přítomné, hudebníci však také ukázali svůj talent i techniku hraní a obsáhli ve svých skladbách neuvěřitelné množství stylů. Žánry se propojovaly, přecházely jeden v druhý a skládaly se do sebe s neuvěřitelnou muzikantskou vervou. Publikum si z celého vystoupení odneslo rozhodně nevšední zážitek.