Na pozici předkapely zahájila večer česká skupina Android Asteroid. Toto zajímavé uskupení staví svoji tvorbu na výrazně elektronické masce, kterou zajímavým způsobem obměňují, aniž by upadli do monotónních bas. Od hip hopu, down tempa přes jazzovou elektrofúzi se tato kapela pohybovala překvapivě přirozeně. Dá se tak jenom říci, že na rozdíl od situací, kdy je předkapela nutné zlo, toto nebyl ten příklad.

Zaujme i přímočarý jednoduchý styl hry bicích, který ale po zvukové stránce co do sytosti úderu neměl chybu. Tím došlo k větší hřejivosti elektronické hudby. Propojení živé hudby a elektroniky zkrátka v tomto případě sedí výjimečně dobře. Zapojení zpěvu rovněž přispělo k větší škále možností v repertoáru, a kapela si tak zaslouží i určitě další pozornost na domácí scéně. Hezké představení talentované české kapely.

Kris Bowers nastoupil zprvu sám, kdy obklopen fender piánem, klávesami nordlead či křídlem působil jako skutečný klavírní mág. Zvukovou škálu skutečně má značnou, neboť si rád, jak je dnes v jazzu populární, rád smyčkuje různé zvuky, na jejichž vrstvení postupně vystaví celou kompozici. Po úvodní skladbě se k němu připojila i kapela, která překvapivě plnila během večera spíše podpůrnou roli. Kris Bowers postavil svoji koncepci večera na prezentaci spíše sólového výstupu ať už na na fender piano, či klavír.

Je možná škoda, že nedal nakonec větší prostor kolektivní hře, neboť kvality jeho hráčů a škála zvuků, s nimiž jako celek pracovali, vytvořily celkově neuvěřitelně našláplý fusion setlist. Zvuková syrovost a zajímavá sóla patřily k tomu nejlepšímu během celého večera. Sólové party Krise Bowerse tak nebyly špatné, naopak i vzhledem k jeho nástrojové artilerii, ale rozhodně by jim pomohla menší délka. Celkový dojem ale zůstává výborný a lze tak jen shrnout, že fusion, kterou Kris Bowers nabízí je vskutku plná energie, vzrušení a osvěžení na této scéně.