Shai Maestro Trio vystoupilo v Brně letos již podruhé a podruhé od doby svého vzniku v klubu Alterna. Jednalo se přitom o vystoupení v rámci série Jazz On odehrávající se v tomto klubu, který hostí během tohoto podzimu a počátku zimy převážně československé muzikanty, ale také několik zahraničních, mezi něž se zařadilo i trio Shaie Maestra. Klub byl plně obsazen a přitom jej zaplnilo věkově různorodé publikum, ačkoli jde o klub sídlící v budově kolejí. Každý posluchač si však našel své místo.

Čtěte také recenzi desky The Road to Ithaca

Hlavní protagonisté večera mezi ně dorazili něco po osmé a celý koncert se nesl v příjemné atmosféře. Shai Maestro za pianem po chvíli odložil nejen mikrofon, ale také šálu a sako a na začátku rozmluvy s posluchači zdůraznil, že je pro něj a jeho spoluhráče, bubeníka Ziva Ravitze a kontrabasistu Jorge Roedera, Brno výjimečné. Není divu, když si vybrali v rámci šňůry několika francouzských koncertů zrovna toto město jako jediné místo v České republice. Možná je to spoluprací s místními studenty a hudebními přáteli a možná také tím, že má pro ně zvláštní atmosféru. Což se například projevilo zvukem mixéru na baru, který se tu a tam zřetelně ozval na pozadí některé z improvizací, a podařilo se mu vzbudit úsměvy a pobavení nejen samotných hudebníků. Hudebníci ihned po koncertu zaujali pozici u vchodu do klubu a ochotně si s posluchači povídali při podepisování cédéček.

Vystoupení Shai Maestro nazval jako improvizační a naznačil, že zápřah, s kterým se se spoluhráči při šňůře podzimních vystoupení potýká, znamená hlubší proniknutí do samotného nitra hudby. Ostatně to je parafází celého nového alba The Road to Ithaca, vydaného v říjnu tohoto roku.Jde o věčné hledání a zarytí se hlouběji. V souvislosti s triem může jít o dosažení cíle najít si svou vlastní a osvobozenou polohu. Jak Martin Faix poznamenal v recenzi alba, to, co pianistovi a celku jde, je právě vybuzení patřičných emocí, které se vynořují v průběhu epicky laděných skladeb. Při koncertu se ukázalo, že nejde pouze o toto. Zejména Shai Maestro působí v součinnosti s vyzdvihováním individuality nástrojů a umu svých kolegů také dynamikou a důrazem, přičemž spoléhá také na úžasnou práci zvuku. Jedná se tedy o velice citlivě řešené pasáže, při kterých často vyniká jeden ze tří přátel (například ve skladbě Untold). Pianista své spoluhráče nazývá přáteli a posluchač a divák v jednom s ním souhlasí.  Shai Maestro neupozaďuje sebe, ale ani své kolegy. Jsou triem a je to cítit při radosti a smíchu, které rozdávají okolí i sobě navzájem.

Během koncertu zazněly zásadní skladby, ve kterých se Shai Maestro ve vzpomínkách tematicky vrací ke svým kořenům, tedy ke své rodině. Zazněly tak skladby Gal, ale i Flying Shepherd z minulého alba. Záměrně kořeny označuji rodinu, jelikož hudebně už nejde přímo o izraelské dědictví. Jak sami připouští, jde i o kubánské vlivy, místy i funk či hip hop; v některých skladbách posluchače napadne, ve kterém romantickém filmu danou skladbu asi slyšel (Painting)… Z nového alba zazněly skladby Paradox, Untold, Invisible Thread a Cinema G. V mnoha z nich si posluchač užil dynamických přechodů, improvizačních intermezz, při kterých si spoluhráči jasně dokázali vymezit konec a začátek.

Shai Maestro děkoval během večera publiku za to, že je takové, jaké je. Za sdílenou vnímavost obsahu, v čemž se možná české publikum ještě stále odlišuje od jiných. Možná za to, že se při poslední přidávané improvizované skladbě vlnily i sedící řady posluchačů. Možná za hřejivou radost vystupujících i návštěvníků, kteří jeden zimní večer zaplnili klub Alterna.