Kvůli zpožděným kamiónům s technikou a následným zkouškám byly brány do O2 Areny otevřeny až po půl deváté. Prostranství před stadiónem se proto z velké části zaplnilo. Panovalo ale krásné počasí, fanoušci se mohli občerstvit, a tak čekání nebylo příliš dlouhé. Na koncert dorazilo i mnoho cizinců. Byla slyšet angličtina, němčina, francouzština i další jazyky.
Při vstupu do haly ihned zapůsobila rozestavěná zeď o délce celé zadní strany arény. Nad ní, uprostřed pódia, se pak tyčilo známé kruhové promítací plátno, které se poprvé objevilo na koncertech v roce 1974. Osm velkých reproduktorových soustav zavěšených kolem dokola celé haly pak dávalo tušit, že se přítomní mohou těšit na speciální zvukové efekty. Patnáct projektorů a připravené letadlo pod stropem zase to, že vizuální zážitek rozhodně bude stát za to.
Samotný koncert začal 20 minut před desátou a po celou dobu to byla jedna velká podívaná s úžasným hudebním doprovodem. Roger Waters a jeho tým celý projekt vyšperkovali do posledního detailu. Ať už se jedná o vizuální stránku show nebo tu hudební. Spojením vzniká dílo, kterému nelze co vytknout.
Kvadrofonní zvuk vtáhne do děje a nutí otáčet se za jeho zdrojem. V průběhu show tak můžete slyšet různé výkřiky, zvuky letadel, pochody vojáků, kulometné palby a další efekty. Skvěle tak doplňuje grafiku promítanou na zeď velkoplošnými projektory. Tohle všechno vás zcela vtáhne do děje.
Waters se po písni Another Brick in the Wall Part 2 ujal slova a v češtině, i přes problémy s výslovností, pozdravil diváky, poděkoval místnímu dětskému sboru a věnoval koncert Jeanu Charlesovi de Menezesovi, který byl zabit v Londýně kvůli tomu, že byl omylem označen jako uprchlík zapojený do bombového útoku. Zahrál pro něj i přidanou novou píseň.
Čtěte také: The Australian Pink FLoyd Show přivezli do Prahy hypnotizující podívanou
Celou desku The Wall Waters odehrál za doprovodu skvělých hudebníků, vokalistů a sboru. Vybral si je výtečně. Party, které zpívá Gilmour, bravurně zvládl Robbie Wyckoff a kytarová sóla pak dovedl k dokonalosti Dave Kilminster. Dalším členem kapely byli diváci, kteří si show náramně užívali.
Koncert byl také plný rekvizit, kdy nechyběl přísný učitel, starostlivá matka, letadlo, které přeletělo z jedné strany arény na pódium, narazilo do zdi a skončilo v plamenech nebo velké, černé, dálkově řízené prase, které létalo divákům nad hlavami.
Grafika promítaná na zeď je dalším skvostem, který měli diváci možnost vidět. Nové 2D a 3D animace spojené s těmi od výtvarníka Geralda Scarfa, které byly použity ve filmu The Wall z roku 1982, působily velmi emotivně. Pochodující kladiva, letadla shazující bomby se symboly komunismu a kapitalismu, Roger Waters vyobrazený jako Hitler. Často byly také na zeď promítány fotografie padlých vojáků a obětí teroristických útoků.
Závěrečný zasloužený potlesk ve stoje jen podtrhl bezchybný koncert, z kterého všichni fanoušci odcházeli nadšeni. Devětašedesátiletý Roger Waters zaslouží velkou poklonu.