Reportáže

Bezchybná rytmika není u rockových a metalových kapel příliš obvyklá. Už vůbec ne, pokud má skupina k baskytaristovi ještě dva bubeníky. Mongolští The Hu ale pražskému Lucerna Music Baru předvedli sehranost celého uskupení s klišovitě pověstnou asijskou precizností. Tradiční mongolská hudba zkřížená s rockem publikum chvílemi téměř i hypnotizovala.

I když hlavními hvězdami nedělního večera v O2 areně byli švédští válečníci Sabaton, byla vystoupení všech tří kapel navzájem dramaturgicky natolik provázaná, že jsem ho bral spíš jako minifestival tří kapel s jednou v pozici headlinera.

Česká stálice na hudební scéně, kapela Druhá tráva, koncertovala v prostorách strašnického Kulturního domu Barikádníků. Nejednalo se ale o klasický koncert, jelikož si kapela během večera přizvala k sobě na pódium další dva hudebníky – kytaristu Michala Pavlíčka a jazzového klávesistu Michaela Nejtka.

Do pražského Fora Karlín skoro přesně po roce přijela americká blues-rocková diva Beth Hart. Se tříčlennou doprovodnou kapelou i čistě sólově znovu dokázala, jak obrovský talent v sobě (ne)skrývá, i to, jak pestrou show umí publiku nabídnout.

Letošní již 8. ročník tradičního Mikulášského koncertu naší populární kapely The Tap Tap letos změnil čas, místo i scénář.

Na pódiu klubu Nová Chmelnice se sešly dvě kapely, jež se před desítkami let podílely na formování svých žánrů. Zatímco Diamond Head počátkem osmdesátých let pomáhaly na svět nové vlně britského heavy metalu, Black Star Riders jsou následovníkem Thin Lizzy, jedné z nejvýznamnějších kapel rockové historie vůbec.

Bluesová plejáda v Šumperku dospěla. K poslechu bylo poslední den mnohé, repertoáry interpretů byly stejně pestré jako jejich vlastní životní osudy, o nichž nejen blues tak rádo vypráví.

K pátečnímu, druhému a zároveň prostřednímu dni festivalové přehlídky Blues Alive v jesenickém podhůří neodmyslitelně patří i odpoledne strávené v podkroví šumperského H-Clubu. Zdejší prostor s výhledem na koleje místního nádraží tradičně hostí interprety komornějšího projevu, lakájícího k nabytí sil před hlavním programem. Letos střešní trámoví rezonovalo silněji, než tomu bývá zvykem. Oba účinkující totiž disponovali energií, která se netajila ambicí posluchačovu pohodu narušit.

Zatímco úvod prvního večera svěřilo vedení do rukou slovenských sousedů, ten následující, jen s návratem k tradičnímu výkopu z předsálí, opanovali ti polští. Karolina Czelej své hráčské ambice realizuje v jiném projektu, a tak se mohla jako jediná z Caramel Black ve foyer plně věnovat mikrofonu. Klasickou blues-rockovou nálož protkanou i popovějšími nápěvky, tedy standardní balíček většiny polských kapel, povyšuje Karolínina barva hlasu.

Třídenní oslava "dvanáctky", šumperský festival Blues Alive, vkročil svým čtyřiadvacátým ročníkem na práh významného jubilea. Zatímco minulý ročník byl poznamenaný jedním z nejlepších programů poslední půldekády a euforií z pár hodin čerstvého příslibu prestižní ceny Keeping the Blues Alive, ten letošní dával ve vzduchu cítit klidnější tempo a pokoru k udělenému ocenění.