První ročník se konal v roce 2014 a tehdy zahrála početná kapela Roomful of Blues. Tehdejší účast nebyla nijak valná, další rok, kdy si sólové vystoupení vystřihl kytarista Bror Gunnar Jansson, neuvěřitelně nadupaný koncert proběhl v podání Rusty Wright Band a jako hlavní hvězda se představil Coco Montoya (více se dočtete zde a fotky naleznete zde), bylo publikum o něco větší.

Letošní ročník nabídl znovu tři vystoupení a zase se počet návštěvníku o něco rozrostl. S úderem osmé hodiny večerní se na pódiu usadil rakouský kytarista a zpěvák Ripoff Raskolnikov. Pouze s kytarou tak příjemně naladil publikum na bluesovou hudbu, jelikož písničkářsky střižené blues znělo chraplavým hlasem melancholicky i drsně. Zaznělo i několik klasicky plouživých kousků, jako byla skladba Cheap Hotels, které atmosféru spíše uklidňovaly. Nicméně výraz jeho zpěvu byl nezaměnitelný, doprovázen svou kytarou směle přenesl publikum ke břehům Mississippi. Velmi slušné vystoupení ale rozhodně nebylo vrcholem večera.

Pořadatelům patří dík, že během výměny kapel nenabral večer skoro žádné zpoždění. A tak se pár minut po deváté rozjela nezastavitelná a propracovaná show Mr. Sippa a jeho dvou doprovodných hudebníků – bubeníka a baskytaristy. Trio se obléklo do stejných šatů – černých obleků, kostkovaných košil, bílých tenisek a stejných brýlí. Image však vůbec nezastínila jejich um. Největší pozornost padala na Mr. Sippa a jeho kytaru. Vyhrávky, doprovodné akordy i technicky náročné party si vystřihl s přehledem a udělal tak na publikum dojem, že jeho hra je zcela jednoduchá. Však upoutal především propojením skvěle šlapající kapely s malými kousky, jež publikum zcela dostaly a nenechaly je ani na chvilku vydechnout. Hrál na jedné noze, poté s kytarou tančil zprava doleva, následně se s baskytaristou sladili a pochodovali do rytmu, sršel energií a na všechny kolem se neustále usmíval.

Rychlá svižná blues se střídala s rockovějším drivem i funkem. Během jedné takové seskočil Mr. Sipp z pódia a na dobrých pár minut si zahrál mezi diváky. Chodil kolem sedících u stran a pak se vrhnul před pódium. Dlouhé kytarové sólo zvládl s neuvěřitelnou elegancí a přirozeností. Ano, to je to slovo. Celý koncert byl svou živelností a radostí ze hry neskutečně přirozený. Na jednu skladbu vyměnil hrdina večera kytaru za klávesy, pomalejší skladbu si tak zazpíval spolu s publikem, ale kytara mu slušela o hodně více. Mr. Sippovi patří velký dík za to, že předává další generaci blues v nové podobě a starší nadchne hned po několika tónech a hlavně, že se jedná o nezapomenutelný zážitek vidět ho na pódiu (či pod ním). Na samý závěr si Mr. Sipp aka The Mississippi Blues Child ponechal ještě dvě esa v rukávu – Little Wing od Jimiho Hendrixe znovu upoutala pozornost na jeho kytarové umění, opravdu se ukázal jako vynikající kytarista a i zpěv vůbec nezaostával. Vypalovačka od Johna Lee Hookera znovu roztančila všechny přítomné.

Podívejte se také na fotogalerii z festivalu

Po tomto hodinu a čtvrt dlouhém koncertě, jenž byl pro mnoho lidí vrcholem večera, se ukázala čtyřčlenná kapela Lil' Eda & The Blues Imperials. Netradičně oblečený Lil' Ed ve světlém obleku, červených converskách a s vysokou fialovou pokrývkou hlavy zprvu moc neladil s doprovodným kytaristou a baskytaristou, kteří v černém oblečení působili, jako když hrají při zkoušce. Atmosféra se v průběhu vystoupení uvolnila a i dva spoluhráči ukázali alespoň náznak radosti ze hry. Bubeník se bez obav v lehčích částech pro bicí oddával cigaretě a v klidu si ji do rytmu pokuřoval.

Lil' Ed, co se show týče, se nenechal svým mladším kolegou Mr. Sippem zahanbit. Vytasil se také veskrze se svižnými vypalovačkami i tancem, zahrál si taktéž v publiku – dokonce i na kolenou. Jako kytarista byl technicky vynikající a více se věnoval zpěvu. Někdy až rock'n'rollově znějící skladby jen naskočily do rozjetého vlaku a večer pokračoval ve stejném duchu energie, temperamentu a skvělého blues.

Večer ladil výběrem všech tří uskupení, to je silná stránka Blue Festu již druhý rok. Mr. Sipp si vystačil se dvěma doprovodnými hudebníky, u Lil' Eda byl doprovodný kytarista opravdu pouze doprovodný, větší pozornost na sebe za celý večer nepřitáhl. Nicméně šlo rozhodně o jedno z nejlepších kytaristů chicagského elektrického blues, které jsme u nás měli možnost vidět. Takže nezbývá nic jiného, než se začít připravovat za poslechu Ripoff Raskolnikova, Mr. Sippa a Lil' Eda na příští podzim a další Blue Fest!